Nejúčinnějším způsobem, jak se naučit německy, je mluvit německy.
Je možné porozumět gramatice německého jazyka?
Jazyk je neuvěřitelně složitá věc, schopnost lidské mysli komunikovat prostřednictvím slov a vět není nic méně než úžasná. Kdy se nás někdo zeptá, jak jsme to dokázali? Jak jsme dokázali složit větu v našem rodném jazyce, téměř nikdo z nás na tuto otázku nedokáže odpovědět.
To znamená, že provádíme činnost, kterou vlastně nejsme schopni vysvětlit, co jsme provedli. A nyní se zamysleme nad tím, jak obtížné je vysvětlit druhým lidem syntaktickou strukturu jazyka.
Je pravda, že existují lidé, kteří dokážou pochopit strukturu jazyka, zjednodušit ji pro vysvětlení, a dokonce ji naučit jiné lidi. Tito lidé jsou však v menšině. Velká většina nás lidí se o to nezajímá, ani by nechtěla, a strukturu jazyka analyzovat nedokáže.
Gramatický přístup
Syntaktický přístup zastává názor, že pokud se naučíme syntaktickou logiku jazyka, podaří se nám jazyk vytvořit sami. Jedná se o obecný přístup ke studiu jazyka v posledních sto letech. Všichni se učíme druhý jazyk ve škole a všichni známe způsob, jakým se jazyk vyučuje. Kupodivu si většina z nás dokáže druhý jazyk osvojit, ale není vůbec jasné, zda je to proto, že rozumíme syntaktické logice druhého jazyka, nebo proto, že... k tomu se dostaneme později.
Zamyslete se nad svým druhým jazykem. Pro většinu z nás je to angličtina. Umíte vést konverzaci v angličtině? Kolik z vás si pamatuje pravidla anglické gramatiky? Jak moc při konverzaci přemýšlíte o pravidlech anglické gramatiky?
Něco nefunguje s jednoduchou logikou.
V posledních dvaceti letech se rozvíjí stále více alternativních hnutí ve výuce jazyků a jejich společným jmenovatelem je nespokojenost se špatnými výsledky studia druhého jazyka. Stále více lidí dochází k závěru, že lidé si druhý jazyk osvojují navzdory syntaktickému přístupu, nikoliv díky syntaktickému přístupu!
Důkaz je velmi snadné najít. Lidé, kteří se naučili druhý jazyk a dokážou v něm komunikovat a mluvit, často vůbec nezopakují hlavní princip syntaktiky.
A zde bychom si měli vzpomenout na slavný výrok Alberta Einsteina:
"Pokud to nedokážete vysvětlit šestiletému dítěti, sami tomu nerozumíte."
Nové přístupy k výuce jazyků
Vzhledem k tomu, že lidé gramatice ve skutečnosti nerozumějí, vyvstává otázka - čemu tedy vlastně rozumějí, pokud jde o učení se novému jazyku? A úžasná odpověď zní, že pravděpodobně téměř ničemu.
Člověk slyší jazyk a opakuje ho, aniž by rozuměl jeho syntaktické struktuře. Proto nemá smysl snažit se porozumět syntaxi, snad nad rámec obecných znalostí. I kdyby se člověk sebevíc snažil "pochopit", těžko bude na základě těchto znalostí sestavovat věty.
Místo toho je kladen důraz na opakované procvičování používání jazyka, a tím si lidský mozek osvojuje nový jazyk.
Toho lze dosáhnout nejpřirozenějším a nejjednodušším způsobem, jak to dělají děti, poslechem a napodobováním. Postupem času se slovní zásoba zvětšuje a mozek, který si osvojil strukturu jazyka, si vytvoří nové způsoby použití nad rámec osvojení toho, co vstřebal poslechem. (ANO!)
Metoda Shalva
Metoda Šalva je založena na myšlence asimilace nového jazyka. Každý člověk potřebuje slyšet a napodobit nějakých X hodin konverzace, aby si nový jazyk osvojil. Tento postup je mimořádně účinný, protože umožňuje skutečné osvojení jazyka tím nejpřirozenějším způsobem, a nikoliv memorováním syntaktických struktur, které se ve skutečnosti neosvojují.
N. Shalva, Berlín 2022.
Jiné zdroje: Dějiny českého jazyka a literatury: